Hezký den,
jestě ranní pozdrav a karta co navazuje na včerejší noční psaní.

Uvědomuju si, že duševní hygiena je základ sebepéče nejen pro pečující.
A tak tu znovu pokládám tyto afirmační Karty síly a nadhledu.

Ladí mě parádně a jsou tak praktické.

Beru je s sebou i na cestu do Jeseníků.
Často i na kurzy nebo i do masérny.
Svíce, vykuřovadla i svoji poutní hůl, malu.
Koncovku.
Nasávám ten pocit domova do každičkého zákoutí a ohybu mé duše. Vnímám tu kotvu.

Když jsem se naposledy viděla s babičkou Lucií, mayskou stařešinou po ceremonii, řekla: „Zpívej“ a tak jestě poslouchám doma, jak zpívá oheň a pomalu si vychutnávám karo, ten hřejivý oheň.

Nespěchám.

Díky za naše smysly, že cítím se teď… plaše.

Kategorie: Příběhy